Sasumi Kinao úvod do života

14. října 2014 v 16:59 | Sasumi |  Povídky/FF
Nojo, konečně sem se dokopala k tomu vám sem hodit život Sasumi. Abych pradu řekla pracuji na něj docela dlouho. První verze byla před začátkem letních prázdnin xD to bylo ještě že by to normálně navazovalo na pryvý fairy tail a bylo by to po tenrou, ale to sem nakonec zavrhla a tak to tu bude možná trochu upravený pořádně nevím. Každopádně doufám, že se vám to bude líbit :****

Více v CČ:



Všechno to začalo roku 774.
Malá, teprve sedmiletá dívenka, vyběhla z lesa na louku a volala: ,,Mami! Maminko kde jsi? Aqualle!'' Aqualle je dračice, která se mě ujala již v jednom roku, vychovala mě a naučila používat magii. Není to tak, že by zmizela, ale to já jsem se ztratila daleko od domova. Mám pocit, že tím, jak jsem se snažila najít cestu zpátky, jsem jen zašla dál od ní a přes to, jsem pořád pokračovala dál.
Hledala jsem ji tři měsíce, až na jednom paloučku nedaleko vesnice jsem zase dostala záchvat té samoty po ztrátě matky. Spadla jsem na kolena a začala brečet. Schoulila jsem se do klubíčka. Tento pocit jsem zažila už několikrát. Pořád jsem brečela a nešlo přestat.
Najednou něco zašustilo v keři. Zpanikařila jsem. Nedokázala jsem pořádně použít svou vlastní magii, co mi přenechala matka a díky bohu za tu ztuhlost, nebo bych ublížila holčičce, která byla ještě mladší než já. Měla zhruba čtyři roky a světle fialové vlásky svázané do dvou culíků.
Šla směrem ke mně a při tom se smála. Teda, až do doby co si všimla, že pláču. Vypadalo to, že taky zesmutněla. Já se usmála: ,,Neboj se, jsem v pořádku.'' Ona se taky začala zase smát.
V nestrážené chvíli vyběhlo od stromů něco, co připomínalo zmutovaného divočáka. Mířilo to k té holčičce. Když v tom přiběhl ze stejného směru jako ta holčička kluk zhruba stejně starý jako já. ,,Lith! Lith, kde si?!'' jakmile uviděl, že divočák míří k holčičce zpanikařil ještě víc. Mezi tím jsem se vzpamatovala. Můžu použít magii: ,,Řev vodního draka!'' a divočák ležel nehybně na zemi.
Ten kluk objal tu malou holčičku: ,,Už nikdy takhle neutíkej!'' Já se nedokázala pohnout. To jak na ni volal. Připomnělo mi to to, jak jsem volala na Aqualle. Zamotala se mi hlava a pomalu jsem upadala do bezvědomí. Poslední co jsem slyšela byl ten kluk: ,,Hej! Jsi v pořádku? Hej!''
Když jsem se probudila, ležela jsem na neznámém místě a byla u mě cizí žena: ,,Vida, už jsi vzhůru? Vyspala jsi se dobře?'' Byla milá a šlo vidět, že je to hodný člověk.
,,Eh…ano, děkuju.'' Byla jsem trochu nesvá. Konec konců, jsem nikdy pořádně s lidmi nemluvila. ,,Noele! Lith! Pojďte sem!'' zavolala ta paní. Přiběhla ta malá holčička s tím klukem, co ji nejspíš hledal. ,,Děkuju, že jsi zachránila naši malou Lith. A tohle je Noel.'' ukázala směrem na kluka. Aha takže to jsou skutečně sourozenci. No mohla jsem si to myslet, když si sou podobní. ,,Já se jmenuji Sasumi.'' představila jsem se. Najednou se Lith nadchla: ,,Sasumi, ty jsi čarodějka?'' Já se usmála: ,,Tak nějak, jen ta moje magie není moc známá a navíc ji ještě pořádně neovládám.''
,,Chceš si jít hrát ven?'' To mi vykouzlilo úsměv na tváři. Něco takového jsem už dlouho neslyšela, když v tom se ozvala její maminka: ,,Lith, Sasumi se nejspíš musí vrátit domů. Její rodiče o ni mají určitě strach…'' ,,Ne. Nemusím. Vlastně jsem se od matky ztratila před třemi měsíci.'' ,,Chudinko. A kde jste bydleli? Mohli bychom tě tam dovést.'' ,,To by nebylo tak jednoduché. My žili v lese u hor a to docela izolovaně.''
Lith to očividně potěšilo: ,,Tak zůstaneš tady s náma!''
Mě to zaskočilo: ,,Co?'' jejich maminku to očividně taky potěšilo: ,,To je nápad! Zůstaneš tady!'' ,,Co? Ne. Nechci vám dělat problémy.'' musela jsem něco říct. Nechci nikoho obtěžovat nebo tak nějak.
,,Ale jaké problémy? Zkus to tady pár měsíců a potom uvidíš.'' No co jsem mohla dělat? Stejně by mě přemlouvali dál: ,,Tak dobře.''
A od té doby jsem zůstala tam. První tři roky byly normální. Čas jsem trávila s Noelem a Lith. Hráli jsme si, jezdili s jejich rodiči na výlety a já jsem každý den trénovala svoji magii, i když už bez Aqualle.
Jednoho dne, bylo to 7. července roku 777 jsem při tréninku, kde mě ti dva sledovali, uviděla na obloze stín. Byl až moc podobný drakovy. Běžela jsem za ním a ti dva za mnou. Že by se mi maminka vrátila?
Doběhla jsem na palouček u hory, kde jsem si myslela, že drak zmizel, ale…nic tam nebylo. Byla jsem z toho smutná. Doufala jsem v návrat k matce.
V tu chvíli jsem si toho všimla. V hoře byla jeskyně, ale schovaná za vodopádem. Voda, hory, louka. Je to jako můj první domov.
Rozhodla jsem se, že tady budu trénovat. Od té doby jsem chodila každý den tam a díky tomu že tam byla voda, jsem mohla zkoušet i ji ovládat.
Každopádně mi to moc nešlo. Nějak za rok, tehdy jsem tam zrovna šla sama, jsem narazila na něco neuvěřitelného. Obří vejce s nějakými ornamenty.
Donesla jsem ho domů a společně s těma dvěma jsem se o to starala. Vyklubalo se z toho malé koťátko. Já prostě miluju zvířátka. A ono dokonce i mluvilo a dokázalo létat! Bylo to rozkošné.
Chodilo se mnou trénovat a tak podobně, ale nejvíc si rozumělo s Lith tak ho pojmenovala ona. Ronie.
Zlomový bod nastal tehdy, když jsem se dozvěděla, že v magickém cechu Fairy Tail je ohnivý drakobijec. Konečně někdo se stejnou magií jako já. To byl rok 780. Rozhodla jsem se tam vydat a zjistit jestli neví něco o dracích.
Nebylo sice nejlehčí rozloučit se s těmi, co se mě ujali po ztrátě matky, ale musela jsem už odejít. Ronie nakonec šla se mnou.
Ve Fairy Tail jsme poznali nové přátele a druhou rodinu, ačkoli naše skutečná rodina je někde daleko. Uběhli další čtyři roky. Nejdřív jsem chodila jen na lehčí mise v okolí s Ronie. Později už dál a dál.

Píše se rok 784, já mám 17 let a můj příběh teprve začíná.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 fairytail4evah fairytail4evah | Web | 15. října 2014 v 20:52 | Reagovat

*o* fakt skvělý příběh, těším se na další podobné příběhy :), pokud budou :D

2 Sasumi Sasumi | Web | 15. října 2014 v 21:38 | Reagovat

[1]: budou ;) kvůli tomu sem taky tři až čtyři měsíce nad celým příběhem, postavami a částečně i nějakými těmi zápletkami pracně přemýšlela abych to měla vymyšlené do detailů a nemusela dělat změny :D
PS: jsem jediná, komu se zdá že mi ze Sasumi začíná hrabat???? O.o

3 Sasumi Sasumi | Web | 15. října 2014 v 21:41 | Reagovat

[2]: a taky ještě sem teď dostala nápad na povídku, která bude čistě z mé hlavy, čili žádné FF a pak mě napadla ještě jedna slátanina xD

4 fairytail4evah fairytail4evah | Web | 16. října 2014 v 21:01 | Reagovat

[2]: Super!!! *o*
Ne hrabeti, kdybys viděla mě, když mi hrabe z něčeho... to je ještě horší :D

[3]: Bomba!!!! :333 Už se těším ;)

5 Sasumi Sasumi | Web | 17. října 2014 v 16:02 | Reagovat

[4]: kujůůůůůůůůů za pochvalu :3333

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama